Transparentní účet: 2601130854 / 2010

ČEZ kvadriatlon v Bedřichově je za námi

ČEZ kvadriatlon v Bedřichově je za námi

Od listopadového slavnostního Gala večera jsme netrpělivě čekali skoro čtyři měsíce, než přišla další akce Cesty za snem – zimní ČEZ kvadriatlon smíšených dvojic v Bedřichově. A 4. března jsme se konečně dočkali a zase se objali s nezapomenutelnými přáteli. Počasí nám přálo, sluníčko nad našimi hlavami svítilo jako na objednávku. Mohli jsme vysvléknout teplé zimní oblečení a oděni jen lehce, v mikinách, jsme se opásali startovními čísly a seřadili se na startu.

Zimní kvadriatlon neumožňoval start štafet, ale kategorie člověk a pes byla co do počtu plnohodnotnou náhradou! Šťastní pejsci se šílenou rychlostí proháněli všude, kam jen naše oči pohlédly. Krom tradičních kategorií muž a žena a handicapovaný nehandicapovaný byla navíc vložena i dětská kategorie dítě a dospělý. A my jsme sice přijeli do Jizerských hor ve skromném počtu 5-ti lidí, ale zato jsme se zapsali rovnou do tří soutěžních týmů! Jen ten pejsek nám chyběl, tak třeba příště?

Jedinou nevýhodu sluníčko bylo, že sníh pořádně rozbředl. Což udělalo trať opravdu náročnou pro všechny handicapované závodníky na saních. Obzvlášť kopcovitá část trasy nešla skoro zdolat jinak, než za vydatné pomoci doprovodu chodícího partnera tlačením sedačky před sebou. Zeptejte se Kváči, jak si závod z téhle stránky vychutnal. 🙂 Velký obdiv si zaslouží v této kategorii handbiker Skládaček Honza Strcula, který absolvoval celý závod bez úvazu a ještě byl v cíli s parťákem Štěpánem Chroustovským na druhé pozici! Nezdolné odhodlání a velká síla…smekáme! A naši kluci si taky nevedli špatně! Skončili krásně v polovině startovního pole. Je vidět, že Leoš zamakal na své fyzičce a návštěvy posilovny zabraly.

Háňa s Péťou se ve dvojici „muž a žena“ sešli na kvadriatlonu poprvé, ale jsou sehraní kolegové z práce a celý závod si užili s opalováním, závoděním i řádnou radostí v cíli. A protože Péťa už trénuje na maraton, absolvoval trať ještě jednou v dětské kategorii s Tadeášem.

Nedalo se nic dělat, den uběhl jako voda a nastal čas na společnou fotku, předání medailí a loučení. Vyčerpaní ale šťastní jsme se naskládali do auta a uháněli jsme do svých domovů.

foto: Tomáš Lisý

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..