Transparentní účet: 2601130854 / 2010

4.1. Světový den Braillova písma

4.1. Světový den Braillova písma

Dnes je Světový den Braillova písma. Louis Braille tzv. ?vynálezce? Braillova písma po úrazu v dětství oslepl a ve svých patnácti letech vytvořil toto písmo úpravou francouzského vojenského systému umožňujícího čtení za tmy. 

Co je Braillovo písmo? Je to speciální druh písma, které je určeno pro nevidomé, slabozraké nebo pro osoby se zbytky zraku. Funguje na principu plastických bodů vyražených do materiálu, které čtenář vnímá pomocí hmatu. Každé písmeno, číslice nebo symbol jsou zapsány do mřížky, jež je tvořená z šesti bodů uspořádaných do obdélníku (2×3). 

Braillovo písmo vyučuje například Phalla Neang, která je průkopnicí výuky nevidomých žáků v Kambodži a která se díky své činnosti dostala do užšího výběru pro cenu Global Teacher Prize 2015, což je taková ?Nobelova cena? pro učitele

Ještě v nedávné době byly osoby se zdravotním postižením zcela vyloučeny ze školy a tudíž i ze společnosti. Phalla Neang se tak stala vůbec první učitelkou Braillova písma v zemi. Dnes se v Kambodži stará také o program ?Vzdělávání pro nevidomé?. Díky své činnosti se stala jedním z deseti hlavních finalistů pro cenu Global Teacher Prize 2015. 

?Jsem tak vděčná za to, že jsem se dostala do užšího výběru pro tuto cenu. Ani ne tak kvůli sobě, ale především kvůli všem učitelům v Kambodže, kteří se snaží, aby co nejvíce dětí s postižením mohlo chodit do školy,? vysvětluje padesáti čtyřletá Phalla Neang při slavnosti Phnom Penhu.

Učitelka v uprchlickém táboře v Thajsku

V osmnácti letech musela Phalla uprchnout před Rudými Khmery. Útočiště našla v táboře v Thajsku, kde měla možnost zúčastnit se školení pro učitele pořádaným OSN. O několik let později se stala ředitelkou jediné školy určené pro žáky se zdravotním postižením, která se v táboře nacházela. ?Byla jsem naprosto ohromena schopnostmi mých nevidomých žáků. Mnozí je považují za zranitelné, ale jejich schopnosti především týkající se učení mě neustále překvapovaly,? vzpomíná Phalla. ?Takže jakmile jsem se v roce 1991 vrátila zpět do Kambodži, připojila jsem se k nevládní neziskové organizaci Krousar Thmey, která chtěla ve spolupráci s vládou vytvořit vzdělávací program právě pro nevidomé.?

Nevidomé děti byly schovávány doma

?Mnoho lidí považovalo osoby se zdravotním postižením za neschopné se něco naučit. Věřili, že si své postižení zaslouží, jelikož hřešili ve svých minulých životech, a proto si také nezaslouží nic jiného než izolaci. Někdy se dokonce i rodiče styděli za své vlastní nevidomé děti a tak je schovávali doma,? objasňuje Phalla. ?Já jsem však věřila, že i lidé s postižením mají právo chodit do školy stejně jako všechny ostatní děti. Každý člověk by měl mít totiž právo vést nezávislý život.?

V roce 1993 tak Phalla Neang společně s organizací Krousar Thmey, jež je podporována organizací Světlo pro svět ? Light for the World, otevřela první školu pro zrakově postižené žáky v Kambodži a stala se tak historicky prvním učitelem Braillova písma v zemi. Zároveň přispěla k rozvoji khmerské verze Braillova písma. Phalla je dnes nejen učitelkou a ředitelkou školy pro nevidomé, působí také jako školitelka a koordinátorka národního programu ?Vzdělávání pro nevidomé?. Tento program dnes zahrnuje pět škol pro nevidomé a neslyšící studenty a 72 studentů bylo pomocí inkluzivního vzdělání zařazeno do běžných škol.

Hudba, angličtina a počítače

Phalla Neang chce následovat moderní trend výuky a překračuje tak ve výuce národní osnovy. Její studenti se učí nejen číst a psát khmersky, ale učí se také komunikovat v angličtině a pomocí čtecího systému se učí brouzdat internetem. Dalším důležitým pilířem při výuce je pro Phallu hudba, jelikož díky ní posiluje sebedůvěru svých studentů. ?V našich školách se nevidomé děti učí hrát na tradiční khmerské nástroje a neslyšící žáci se zase naopak učí tančit.? Její učební metody jsou natolik úspěšné, že v roce 2014 100% nevidomých studentů prošlo národními zkouškami pro zakončení střední školy a někteří z nich dokonce pokračovali na vysoké školy. Před několika lety by to bylo prakticky nemyslitelné.

Jeden z bývalých studentů Phally pracuje dokonce na Ministerstvu zahraničních věcí. Pětadvacetiletý Vireak Sokun Prum říká: ?Bez paní Phally bych dnes nebyl tam, kde jsem. Když mi bylo šest let, tak k nám domů přišla paní Phalla a přesvědčila rodiče, aby mě poslali do školy do Krousar Thmey. Díky její práci jsem byl schopen získat vysokoškolské vzdělání. Jsem hrdý na svůj úspěch a jsem velice vděčný za práci, kterou paní Phalla dělá pro všechny nevidomé v Kambodži.?

Jak by Phalla využila výhru 1 milionu dolarů, pokud by Global Teacher Prize vyhrála?

?Nevidomé a jinak zrakově postižené děti jsou výjimečnými studenty. Jejich postižení jim ve skutečnosti umožňuje být cílevědomějšími žáky. Díky svému handicapu si totiž dokáží vyvinout velmi silnou vzpomínku a to je při učení velmi důležité. Velice bych si přála, aby každé dítě se zdravotním postižením mělo v Kambodži přístup ke kvalitnímu vzdělání.?

Pokud by tedy Phalla získala jeden milion dolarů za výhru Global Teacher Prize 2015, kterou financuje nadace Varkey, použila by ji na zlepšení kvality výuky pro zrakově postižené a rozšířila by tak program ?Vzdělávání pro nevidomé? z aktuálních 11 provincií do všech 25 v Kambodži. Chtěla by vyškolit více učitelů v Braillově písmu, ráda by vytvořila i khmerský slovník Braillova písma a přeložila více knih právě do Braillova písma. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..