Pomáháme Pavlínce ulehčit život

Pavlínka se narodila začátkem jara 1990 po komplikované porodu, domů však byla standardně propuštěna jako zdravé miminko. Maminka Jitka však doma měla již dvouletou holčičku a tak od počátku viděla, že tady něco nehraje. Pavlínka neprospívala, motoricky se nevyvíjela a když po druhém základním očkování dostala první záchvat křečí, připomínající epilepsii, postavila Jitka za své domněnky a vzala osud své druhé dcery pevně do svých rukou.

Po rehabilitaci Vojtovou metodou, kterou začala snaha o zlepšení Pavlínčina stavu následoval kolotoč vyšetření, které si Jitka musela tvrdě vybojovat, neboť byla všemi lékaři označována za hysterickou a přecitlivělou matku. Závěrem všeho mnohaměsíčního zkoumání malého miminka byl tvrdý verdikt, Dandy-Walker syndrom, tak složitá diagnoza, že i laické přeložení by skolilo toho nejstatečnějšího jedince – navždy velké miminko, naprosto odkázané na pomoc okolí a vyhlídka pár let života. V tu chvíli stála mladá rodina před životním rozhodnutím – vzdát se bez boje a spolehnout se na pomoc ústavní péče a nebo si říct, že moje dítě je pro mě vším a budu se o něj rvát dokud mi budou síly stačit.

Dnes je Pavlínka dospělá, trpí častými epileptickými záchvaty, je těžce retardovaná a bez pomoci druhých se neobejde. Vrcholem její motoriky je pár kroků po domě a i to za pomoci druhé osoby, sama se nenají, s obtížemi napije. Její maminka Jitka zůstává 24 hodinovým andělem pečujícím již 28. rok o svou malou velkou holčičku, která by bez ní v lepším případě skončila jako většina podobně postižených dětí v ústavě, v tom horším by již s námi nebyla.