Everest pro Romana aneb nový tricykl už je na dosah
Na apríla jsme jeli na Everest, abychom našemu kamarádovi Romčovi dokázali doslova vyjet peníze do sbírky na jeho nový tricykl. Současné kolo je už bohužel léty a závodními kilometry dost zhuntované a kromě vůlí kolem zadní hřídele, se kterými bohužel nejde nic udělat je i oproti současné závodní konkurenci opravdu nedostatečné jak z pohledu váhy tak i efektivity přenosu síly.
Podařilo se nám vybrat skoro 140 000 Kč, což bereme jako ohromný úspěch, ale zároveň je to přesně hraniční cena za nový tricykl. Každopádně moc vám všem děkujeme, protože někteří z nás nedoufali, že by se vybralo víc jak 20 000 Kč!
Už před Everestingem jsme měli plán jak nový tricykl seskládat, ale díky tomu kolik peněz se vybralo tak jsme s klidným svědomím věděli, že to vyjde. Primární měl být adaptér na dvě zadní kola z karbonu. Bohužel to byl ambicióznější plán než jsme byli schopni s běžnou prací zařídit.
Důvod, proč karbon je jasný, je to váha! Další velké plus odnímatelného zadního adaptéru je snazší převoz kola, třeba letadlem v případě světových pohárů.
Po pár diskuzích jsme se rozhodli, že pokud chceme celý tricykl doskládat letos tak karbon padá a cesta povede jinudy. Nezahodili jsme tu myšlenku do koše, ale věříme, že se nám to třeba do budoucna podaří vyřešit.
Rozhodnutí padlo na ocel, která je sice velmi těžká, ale zase je poměrně cenově dostupná (80 000 Kč) a v Německu se výrobou adaptérů zabývá pan René Grüneberger z Monteverde Bicycles. Díky dobrým osobním referencím od Pavlíny Vejvodové jsme věděli, že adaptér je kvalitně vyrobený a oproti současnému Romčovu kolu má o 80% menší tření a dá se říct, že se na něm dá jezdit podobně efektivně jako na klasickém kole.
Rozjeli jsme tedy s Reném z Monteverde Bicycles konverzaci, abychom začali zjišťovat technické detaily a omezení, které nám adaptér víceméně vymezuje. Například požadavky na kulatou sedlovku, klasické “V” brzdy nebo třeba maximálně velikost kazety.
Hodili jsme do “stroje” požadované údaje a začali hledat vhodný mix komponentů.
Rám jsme pořídili italský karbon z Alanu, což je značka v našich končinách poměrně neznámá, ale díky kontaktům přes Romanův tým se nám podařilo rám sehnat za slušné peníze (30 000 Kč). Jedinou variantu, kterou rám nesplňoval byla nekulatá sedlovka, takže bylo potřeba vyrobit speciální adaptér ve tvaru sedlovky, na který se následně uchytí samotný adaptér tricyklu.
Výroba adaptéru rozšíření na dvě kola se nám poměrně zpozdila a z dodání v září byl konec října, ale byli jsme rádi, že i tak jej máme a můžeme začít skládat tricykl dohromady.
No jak asi tušíte, z vybraných peněz už nám tolik nezbývá, pouze něco kolem 30 000 Kč. Za tyhle peníze je potřeba nakoupit veškerý pohon (řazení, kazeta, kliky, brzdy, atd.) a zároveň výplety a to hned tři. Pokud jste někdy propadly tuningu vašeho kola a chtěli si koupit karbonové ráfky, určitě víte, že jen ty stojí klidně třicet tisíc a ani nemrkne. Volba tedy padla na osvědčenou sadu Shimano 105 2×11, výplety z potivých DT Swiss RR 521 ráfků a speciálních nábojů. Závodní výplety z karbonu počkají.
Podle našich představ se vše stihne do Vánoc, takže Ježíšek bude mít ultimátní stroj na rozvoz dárků a pro Romču budou Vánoce obzvlášť rychlé!
PS: pokud bude zima jako loni tak se v Pošumaví bude prohánět Romča už na novém kole, mějte oči na stopkách!
text: Pavel Šťastný