Chtěla bych poslat dál do světa pocity a emoce, které v maratonu všichni zažíváme

Fotím už nějakou dobu a ráda. Dělá mě šťastnou zachytit prchlivé okamžiky našich životů, abychom si k nim s přáteli a rodinou s radostí mohli zase vracet. A protože spokojeně a aktivně chceme žít všichni bez výjimky, přijala jsem před třemi lety výzvu dokumentovat extrémní cyklistický podnik – Handy Cyklo Maraton.

A jak už tušíte, zážitek to byl natolik silný, že na startu maratonu letos budu stát již potřetí. Přes všechny ty zdlouhavé přípravy, přes velké nepohodlí a neskutečné vyčerpání na cestě, přesto se k této akci opakovaně vracím… ostatně jako většina z nás 🙂 Asi mojí hlavní snahou, proč to celé dělám, je zachytit objektivem fotoaparátu alespoň část těch pocitů a emocí, které cestou zažíváme a předat jejich poselství dál do světa.

V týmu funguji druhou sezonu a velký podíl na tom má mé setkání s Radkem Kvačkem, Hanou Hájkovou a Renčou Fojtíkovou. Poprvé jsme se kontaktovali pracovně a jen krátce před necelými dvěma lety. Následovalo pár letmých potkání při různých příležitostech, kdy má člověk možnost prohodit několik vět a tak trochu si oťukat krevní skupiny. Pracovní věci postupně přerůstaly do těch kamarádských, zvětšovala se i skupinka přátel, kteří tím natrvalo vstoupili do mého života. Vy, kterých se to týká, víte, že mluvím právě o vás, i když tu nenajdete napsané své jméno 🙂 A od toho všeho už byl na jaře roku 2016 jen malinkatý krůček k nabídce, abych pro Radka a jeho tým začala pracovat na plné obrátky.

Vloni jsem v maratonu dlouhém 2222 km za 5 dní a 4 noci naspala dohromady 12 hodin. Atmosféra akce je totiž neskutečně silná a nenechá nikoho bdícího. Chcete toho co nejvíc zažít a vstřebat pod kůži, máte touhu být užiteční a pomáhat kamarádům v týmu, ale i soupeřům, co vás míjejí po cestě. Hned první minuty každému na trati připomenou, na co často v běžném chodu života zapomínáme. Poukáží na důležitost uvědomění si, že život není dostihový závod. Že je potřeba alespoň občas zpomalit a soustředit se na to důležité, co život dělá plnohodnotným a co nám může přinést hřejivý pocit v duši a spokojenost sama se sebou více, něž peníze nebo materiální záležitosti. Jde hlavně o vzájemné porozumění, lidskou sounáležitost a podanou pomocnou ruku.

Přátelé, děkujeme vám všem, kteří nás čtete, sledujete, fandíte nám, podporujete a přidáváte se k nám. To je pro nás ten správný hnací motor a odměna. Díky vám víme, že jdeme správným směrem a společně všichni vytváříme něco smysluplného.

Irena Vanišová